Z Velké Moravy do nepaměti a zpět

Eventcentrum + památník VM + kostel sv. Ducha Staré Město (31. 5. - 15. 9. 2018)

čtvrtek 31. května 2018 

Staré Město u Uherského Hradiště

16:00 EVENTCENTRUM přednáška v rámci konference CISLa

17:00 Památník Velké Moravy vernisáž a komentovaná prohlídka SRBSKÉ KLÁŠTERY UNESCO 

18:00 EVENTCENTRUM projekce ukázek filmů a  beseda k výstavě Z VELKÉ MORAVY AŽ DO NEPAMĚTI A ZPĚT

neděle 3. června 2018

10:00 kostel sv. Ducha zahájení výstavy SRBSKÉ FRESKY A IKONY,  bohoslužba a vystoupení srbského souboru RADOST

doc. Mgr. Petr Francán (1973)
https://www.petrfrancan.cz
Vzdělání:

2012 jmenován docentem dramatických umění Janáčkovy akademie múzických umění v Brně
2000 Filozofická fakulta Masarykovy univerzity v Brně
Sdružené uměnovědy, Hudební věda
1999 Divadelní fakulta JAMU v Brně
pětileté mimořádné studium audiovizuálních předmětů, pod vedením Petra Barana
1991 Gymnázium Matyáše Lercha v Brně

Praxe:
2002-2015 Divadelní fakulta JAMU v Brně
docent, vedoucí ateliéru Audiovizuální tvorba a divadlo
2002-2013 Česká televize
externí spolupracovník
1999-2015 Svobodná živnost
fotografické a audiovizuální služby
1999-2015 Výhradní fotograf Mezinárodního hudebního festivalu Brno (Velikonoční festival duchovní hudby, Expozice nové Hudby, Moravský podzim)

Pedagogická činnost:
Předmět základy práce s médii
Předmět tvůrčí fotografie I-IV
Předmět divadelní dokumentární fotografie
Předmět audiovizuální tvorba I a II
Vedení bakalářských a magisterských prací
Školitel studentů doktorského studia
Vedení a oponentura uměleckých výkonů v oblasti audiovize
Lektor fotografických a audiovizuálních kurzů (Etnologický ústav AV, ProART)
Vedoucí filmových projektů (2x finále studentské části Prix Europa, Berlin 2010 a 2011)

Výstavy:
Čtyřicet tři samostatných a dvacet sedm společných výstav v českých i zahraničních galeriích
Filmy:
Více než třicet komerčních i autorských filmů
Publikace-fotografie:
Prameny země (1997), Teorie a metody sociální práce (2002), Brněnské podzemí I (2001), Brněnské podzemí II (2005), Proměněné sny (2006), Brněnské podzemí III (2013), Svatojakubská kostnice (2014),

Mezinárodní působení:
Fotografické a filmové projekty v Belgii, Bulharsku, Itálii, Maďarsku, Makedonii, Polsku, Rumunsku, Rusku, Srbsku, Slovensku, Ukrajině

Kurátor výstav pořádaných:
Biskupstvím brněnským, Jihomoravským krajem, Občanským sdružením Vaňkovka

Výstava fotografií Petra Francána (pedagog, fotograf, filmař)  z rozsáhlého územního teritoria, jež bylo především v devátém a desátém století nějakým způsobem spjato s misií svatých věrozvěstů Cyrila a Metoděje, včetně následného působení jejich žáků. Geograficky se jedná o území tehdejší Velké Moravy (dnes Česká republika a Slovensko) a Bulharskou říši (dnes území Albánie, Bulharska, Černé Hory, Makedonie, Rumunska a Srbska)

Zatímco na našem území se vyskytují víceméně historicky zařazené i architektonicky ošetřené památky (především v línii Mikulčice - Staré město - Uherské Hradiště), v balkánském prostoru je možné vnímat mnohem temperamentnější prostoupení minulosti a současnosti, vycházející z kontinuálně pokračující tradice cyrilometodějské. Historie je tam stále přítomna i díky většinovému pravoslaví a fakt, že uctívají kult svatých Sedmipočetníků bez přerušení více než tisíc let, nelze prostě ničím nahradit.

Svatými Sedmipočetníky jsou míněni svatí Cyril a Metoděj, spolu s jejich učedníky Gorazdem, Sávou, Angelárem, Klimentem a Naumem. Jsou symboly slovanské mise, slovanské kultury a písemnictví. V životopisech světců je uváděno, že po smrti Metodějově bylo vyhnáno na dvě sta jeho žáků. V uváděném počtu sedmi učedníků tedy hraje určitě svou roli i plnost a mystičnost onoho čísla. Někdy jsou vyobrazováni spolu pohromadě pouze učedníci, a potom hovoříme o takzvaných Pětipočetnících. Oba názvy mají pochopitelně svůj původ v církevní slovanštině.

  • Svatý Konstantin - Cyril (asi 826-14.2. 869), pohřben v Římě.
  • Svatý Metoděj (asi 813-6.4. 885), pohřben na Moravě, na dosud neznámém místě.
  • Svatý Gorazd (asi 940-asi 900), snad pohřben v Beratu (Albánie).
  • Svatý Kliment-(pravděpodobně 830-27.6. 916), pohřben na návrší Palošnik ve městě Ochrid.
  • Svatý Naum- (přibližně 840-910), pohřben u Ochridského jezera.
  • Svatý Angelár- snad pohřben spolu se sv. Gorazdem v pevnosti Berat v Albánii.
  • Svatý Sáva- neznáme vůbec žádné osobní informace k tomuto světci.

Pro koncept výstavy byly zásadní návštěvy Makedonie a Bulharska, které vlastně předurčily výběr fotografií. Kdyby výstava vznikala pouze na základě památek moravských, byla by pravděpodobně velmi jasně koncipována dle dochovaných pramenů. Po zkušenostech z Balkánu jsou ovšem i památky z moravského území vybírány do výstavy volněji, spíše takovým způsobem, aby snáze přiblížily atmosféru obou cyrilometodějských odkazů (balkánského a moravského). Proto se nepohybujeme ani na jednom území striktně ve století devátém a desátém, ale dovolujeme si časové přesahy, sahající vlastně až do současnosti. A je to i důvodem, proč z výstavy byla vynechána všechna muzea či skanzeny, rušící autentičnost obrazového vyznění. Nadčasové pojetí ostatně naznačuje i název celé výstavy.

Nicméně to neznamená, že jsou na fotografiích prezentovány obrazy libovolné a nahodile sebrané. Všechna vyobrazená místa mají s cyrilometodějskou tradicí blízký vztah. Výstava počítá i s termínem genius loci, čili silným působením míst, na nichž je cyrilometodějské dědictví nacházeno. Proto i zdánlivě s tématem nesouvisející zátiší či krajiny mají na výstavě své pevné místo. Tento obrazový doprovod s sebou nese výrazně pocitový kontext.

Centra cyrilometodějské mise jsou od sebe vzdálena doslova tisíce kilometrů. Jednotlivé lokality jsou zakresleny na mapách naší expozice pro lepší představu a pochopení cest světců, z nichž každá jednotlivá má dnes pro nás tak dalekosáhlé důsledky.

K pochopení výstavy je zapotřebí brát v potaz i skutečnost, že výstava nevznikla cíleně k výročí příchodu cyrilometodějské mise na naše území. Jde o dlouhodobou výtvarnou snahu navrátit alespoň symbolicky na naše území vše, oč naši předkové před více než tisíci lety připravili sami sebe. Ochutnat plody našich praotců, jež dozrály na cizích, pro nás tak exotických větvích.

Výstavu připravil Nadační fond díla Ondřeje Knolla, ve spolupráci s Jihomoravským krajem , Moravským zemským muzeem a Pravoslavnou církví v Čechách a na Slovensku. Výstava byla  financována z grantu JMK.