Tajemství bulharských klášterů

čtvrtek 23. května 17.30 Památník Velké Moravy Staré Město

TYP : přednáška protojereje Nikolaje Popova (Bulharsko) s ukázkami a fotografiemi

OBSAH : Kláštery hrály významnou úlohu v duchovním životě bulharského národa a jejich historie je v mnohém poučná. Byly ohnisky osvěty a oporou národních snah v dobách turecké nadvlády. Kláštery byly taky prakticky jedinými institucemi, které zachovávaly kulturní tradice minulosti.

...


Aladža manastir

Za prvním z klášterů je možné se vydat jen tak cvičně, beze strachu, že byste neměli pláž na dohled, neboť skalní klášter Aladža manastir se nachází jen tři kilometry od Zlatých písků. Je typickou ukázkou raně křesťanských klášterů a byl obýván mnichy již v 5. století.

Procházka k němu v parném dni je velmi osvěžující, vede vysokým stromovým porostem, v příjemném chládku. Klášter je vytesán do pískovcové skály a má dvě poschodí. Dle velikosti cel si můžete udělat představu o "pohodlí" zde žijících mnichů. Původně měl klášter přední stěnu dřevěnou, ta však byla zničena požárem.

Pro nás je zajímavé, že s výzkumem okolí kláštera započali na konci 19.století čeští archeologové bratři Škorpilovi.V okolí bylo v hrobech nalezeno více než pět kilogramů zlatých předmětů (teď jsou umístěny v přírodovědeckém muzeu v nedaleké Varně), takže těžko soudit, zda Zlaté písky mají svůj název jen podle odstínu jemňoučkého písku svých dlouhých pláží.

Rilský klášter

Za dalším, asi všem známým klášterem, se musíme vydat do výšin pohoří Rila. Od roku 1983 je Rilský klášter kulturní památkou pod záštitou UNESCO. Je největším a nejslavnějším klášterem v Bulharsku, to znamená, že je i hojně navštěvován. Pokud nenasáknete jeho atmosféru za dne, můžete tu za patřičný obnos i nocovat. A třeba pocítíte něco z jeho pohnuté historie.

Klášter byl založen poustevníkem, zničen lavinou, obnoven, přestavěn na pevnost. Po dobytí Bulharska Turky klášter zpustl a následně byl znovu obnoven. Třikrát byl vypálen loupežníky, poté ho téměř zničil další veliký požár. Nyní je nádhernou ukázkou bulharské renesance, byl obnoven z výtěžku celonárodní sbírky ve stylu klášterů na hoře Athos v Řecku.V roce 2002 jej navštívil papež Jan Pavel II.

Je možné také podniknout výlety do okolí, lépe je snad vynechat nedalekou jeskyni, kde prý prolezením otvoru ve skále můžete vyzkoušet, jak je na tom s věrností váš partner.

Gloženský klášter

Kláštery jsou v lesích a horách, což má své odůvodnění - měly zůstat skryty i kvůli Turkům. Nově zakládané kostely v době nesvobody se směly stavět jen tak, aby nebyly téměř vidět a místo zvonů se směla používat jen dřevěná klepadla.Výjimku tvoří Gloženský klášter. Prohlédnout si ho můžete pěkně z třicetikilometrové dálky, stojí na vysoké skále asi sto kilometrů od hlavního města Sofie v kopcích Staré planiny.

Žijí tu jen dva mniši, okolo divočina, přesně to pravé místo, kde by člověk měl vypnout mobil i mysl. Veškerý materiál na stavbu kláštera se vynášel ručně a jak to bylo namáhavé, můžete posoudit při pouhém "vynesení" svého těla na osm set metrů vysokou skálu.

I tento klášter neunikl zkáze, tentokrát to bylo zemětřesení na počátku 20.století, které zničilo kostel a obrannou věž.Teď už zase září novotou, a to i zásluhou několika českých podnikatelů, kteří s jeho obnovou pomáhají. Představený kláštera totiž mluví česky a má řadu českých známých.

Bačkovský klášter

V romantické krajině asi dvacet pět kilometrů jihovýchodně od Plovdivu, druhého největšího bulharského města, které samotné stojí za návštěvu díky památkám z thrácké a římské doby i své svébytné architektuře měšťanských domů, usedlo kamenné hnízdo Bačkovského kláštera, druhého největšího v Bulharsku.

Zvláštní na něm je, že byl založen byzantským vojevůdcem gruzínského původu a svůj gruzínský charakter si zachoval až do 14. století. V době turecké nadvlády se dostal definitivně do bulharských rukou. Po další staletí pokračovala jeho přestavba a dostavba.

Zprávy o zázračných vlastnostech gruzínské ikony Bohorodičky přiváděly a přivádí zástupy nejen věřících. Cenná je i řada maleb na stěnách. A restaurátorské práce na jejich záchranu vedl český odborník, tedy další česká stopa v bulharských klášterech.

Zdroj: