"Naše" Ukrajina

24. 5. - 30. 9. 2019 galerie sálu Evropa Hodonín

TYP: komponovaná výstava tří částí - panely česko-ukrajinských vztahů, Zmizelý svět Podkarpatské Rusi, ukrajinská národní řemesla  

KURÁTOŘI, PORADCI, AUTOŘI : Tomáš Gronský  (muzeum TGM), Lýdia Krystal, Tetiana Okopna (ambasáda Ukrajiny), Lukáš Babka (Slovanská knihovna Praha), Agáta Pilátová (Společnost přátel Pokarpatské Rusy), Wolodymyr Rak (Muzeum Ivana Hončara Kyjev),  Ilnara Dudash (Jihomoravská ukrajinská iniciativa Brno), babka Pavlina (Muzeum Danilovo) ...

doprovodné akce

1. část - ŠUHAJOVA ZEMĚ

dokumentárně velmi cenný výběr fotografií z rozsáhlé sbírky čítající téměř 4 400 obrazových materiálů, kterou v průběhu první třetiny 20. století vytvořil český ministerský úředník, překladatel ukrajinské literatury a amatérský fotograf Rudolf Hůlka. V jeho fotografickém díle se nám dochovala velmi pestrá směs obrazových materiálů, která poskytuje jedinečné svědectví o životě v meziválečném Československu a některých dalších částech Evropy a severní Afriky. Hůlkova sbírka, kterou spravuje pražská Slovanská knihovna, tak zejména ve vztahu k dějinám, kultuře a etnografii historického území Podkarpatské Rusi - jedné ze čtyř samosprávných zemí Československa v letech 1919-1939 - významně rozšiřuje dosud známé zdroje obrazových dokumentů. Fotografie jsou badatelsky unikátním materiálem etnografického charakteru, který zaznamenává krásu přírodních scenérií, proměny krajiny vlivem lidské činnosti, rozmanitost lidských aktivit a tradic, dobových oděvů a lidových výrobků, malebnost, ale současně tvrdost každodenního zápasu o holé živobytí v karpatských vesnicích, na samotách i ve městech. Výstavu doplní ukázky lidové tvorby Podkarpatské Rusy - výšivky, kroj, keramika, nástroje ... Výstava tak přirozeně doplňuje připravovaný film BALADA PRO BANDITU II. , který v této oblasti autenticky natáčí režisér Vladimír Morávek. Po vernisáži bude v hlavním sále Evropa komponovaná diskuse k připravovanému filmu, ale i k fenoménu Zakarpatské Ukrajiny v letech připojení k ČSR (1919 - 2019). Kurátorem výstavy bude ředitel Slovanské knihovny Lukáš Babka a Agáta Pilátová (Společnost přátel /Podkarpatské Rusy) a Pavlina Šimon (muzeum Babki Pavliny Danilovo).

2. NÁRODNÍ KULTURNÍ DĚDICTVÍ UKRAJINY

V současné době je na seznamu ukrajinského národního kulturního dědictví zapsáno celkem osm řemesel, z nichž tři jsou již na seznamu UNESCO :

  • hrnčířství a keramika z Opišně (Poltava)
  • Kosivská keramika (kandidát UNESCO - Zakarpatská oblast)
  • Krolevetské tkaní (Krolevec - Surmská oblast)
  • Korovai - tradice ukrajinského chleba
  • Petrikovské ornamenty (UNESCO Petrikov - Ternopilská oblast)
  • bílé výšivky Rešetilivka (Poltava)

Na výstavě budou ve vitrínách umístěny ukázky z výše uvedených řemesel s podrobnějším popisem na doprovodných panelech a doplněny i ukázkami podobnými domácími tradicemi V rámci vernisáže výstavy zazní kozácké písně z Dnetropetrovska v podání souboru Krynica a také se představí někteří současní ukrajinští řemeslníci s ukázkami své tvorby. Ukázky ukrajinských řemesel budou doplněny obdobnými tradicemi z Moravy a ukázkou z tvorby Lidie Krystal (má samostatnou výstavu na Velehradě). Výstavu zajišťuje pracovník Muzea I.Hončara pan Volodymyr Rak ve spolupráci s etnografem Muzea TGM Tomášem Gronským.

3. "NAŠE UKRAJINA" 

Výstava nabídne stručný přehled dějinami Ukrajiny od starověku do roku současnosti a především s uvedením významných dějinných událostí a osobností s velkým vlivem i naše národní dějiny a aktivní spolupráci a pomoc. Historie česko-ukrajinských vztahů je zde :

- TRIPOLSKÁ KULTURA (osobnost V.Č.Chvojky - objevitele této kultury, zakladatele ukrajinské architektury a také jejich Národního muzea ukrajinské historie v Kyjevě (v roce 1899)

- ZALOŽENÍ MĚSTA KYJEV - pověst o třech bratrech (založení města Kyjevh) a vazba na další pověsti o praotci Čechovi

- KYJEVSKÁ RUS A SV. LUDMILA: Kyjevská Rus a její vznik (pokračování cyrilo-metodějské mise + vliv na činnost Sázavského kláštera a podobnost osudů sv. Ludmily a Olgy) + KŘEST SV. VLADIMÍRA (988-989) - výročí a význam i vliv na českou tvorbu (Havlíček)

- SÁZAVSKÝ KLÁŠTER  : V roce 1095 byla její část - kněžiště - vysvěcena pražským biskupem Kosmou. Při té příležitosti byly do jednoho z oltářů vloženy také ostatky prvních krvavých mučedníků Kyjevské Rusi, bratrů sv. Borise a sv. Gleba.

- UKRAJINŠTÍ HUSITÉ NA MORAVĚ : Fedor Ostrožský - ukrajinský husita, majitel Uh. Ostrohu + Zykmund Korybutovič (narodil se na území současné Ukrajiny) a stal se krátce českým králem - https://husitstvi.cz/rejstriky/rejstrik-osob/zikmund-korybut-zvany-korybutovic/

- PŘEKLADY BIBLE A VLIV ČECH : Bible Skorynova a česká bible z r. 1506 měly velký vliv na ukrajinské překlady Sv. písma v 16. století, zvláště na Peresopnické evangelium z r. 1556- 61. Zanechala také bezprostřední stopy svého vlivu v bibli Vasyla Zuhačevyče z Jaroslavě z r. 1568 a v evangeliu Tjapinského z r. 1570, jakož i v několika rukopisných evangeliích ze 16. a 17. století.)

- PRVNÍ ÚSTAVA SVĚTA - ukrajinská ústava (a vůbec první na světě) Čecha Pylypa Orlyka 1710 - 

- SPISOVNÁ UKRAJINŠTINA  A NAŠI OBROZENCI - tvorba I.P.Kotljarevského - jeho drama Natalka Poltavka 1819 a podpora ze strany Dobrovského. Historie vztahů k českým obrozencům, ale i významní čeští intelektuálové 

- CYRILOMETODĚJSKÉ BRATRSTVO (1845-1847) - Taras Ševčenko a jeho dílo (Jan Hus) a založení i činnost Cyrilometodějského bratrstva - první kompletní vydání i s ukrajinským originálem v roce 1919 - https://www.svetovka.cz/archiv/2014/04-2014-publicistika.htm

- VÉVODSTVÍ BUKOVINSKÉ - POPRVÉ SPOLU: v letech 1849 - 1918 se Bukovina stala korunní zemí Rakouska-Uherska, Josef Hlávka - architekt rezidence bukovinských metropolitů Černovice 1864-1882 (UNESCO)

- T.G.MASARYK A UKRAJINA : Masaryk a ukrajinská otázka a vznik České družiny 1914, T.G.M. v Kyjevě 1917

- PŘIPOJENÍ PODKARPATSKÉ RUSI K ČSR (1919-1939) - historie a význam a DEN SJEDNOCENÍ UKRAJINY - 22. ledna 1919 byl na náměstí sv. Sofie v Kyjevě vyhlášen Den sjednocení (jednoty) ukrajinských zemí.

- ROZVOJ UKRAJINSKÉHO ŠKOLSTVÍ V ČSR PO ROCE 1918 - význam zakládání vysokých škol a činnost Slovanské knihovny