Lužice v Lužicích

fara Lužice (2. 6. - 15. 9. 2018)

kostel sv. Cyrila a Metoděje Lužice  sobota 2. června 10.00

      přednášky odborníků i pamětníků J.,Šindara, sborový zpěv a zahájení výstavy na místní faře

Komponovaná výstava o životě a díle slavného rodáka z Lužic mons. JOSEFA ŠINDARA (29. března 1933, Lužice - 17. září 2013, Žernůvka), který byl římskokatolický kněz, dlouholetý farář v Tišnově, znalec lužickosrbské kultury a papežský kaplan. Do jeho správy náležel i farní chrám v nedalekém Předklášteří, součást areálu cisterciáckého kláštera Porta coeli, kde obnovily řeholní život na počátku 20. století cisterciačky z Mařídolu na Lužici, mezi nimiž byla celá řada Lužických Srbek. I tato skutečnost jistě ovlivnila jeho hluboký zájem o Lužické Srby a o jejich osud. Šindarovy kontakty s Lužicí zintenzívněly po r. 1989, po uvolnění politické situace a s obnovou řeholního života v Portě coeli, k níž po pádu komunistického režimu došlo.

Na konferenci spojené s výstavou Lužičtí Srbové v Německu (2006) pronesl referát o Společnosti sv. Cyrila a Metoděje, který byl publikován ve Sborníku Muzea Brněnska 2007. Katolické Towarstwo Cyrila a Metoda na Lužici vydává náboženskou a popularizační literaturu a od svého založení v r. 1893 udržovalo spojení se slovanským světem. V rámci svých publikačních aktivit sledoval aktuální dění na Lužici a informoval o něm českého čtenáře. V Katolickém týdeníku 2001 uveřejnil rozsáhlý článek Lužičtí Srbové volají SOS o problémech ve spojitosti se společenskou situací a s postupující asimilací, v Teologických listech 2007/2 recenzoval nové vydání Bible (Swjate pismo Stareho a Noweho zakonja), které pro lužické katolíky připravil Mons. M. Salowski. Portál české literatury také uvádí, že se věnoval editorské a překladatelské práci a jako vydavatel realizoval celou řadu drobných tisků bibliofilských kvalit, které však ve veřejných knihovních fondech absentují. Jako poslední vydal překlad cyrilometodějského dramatu Morava volá od klasika lužickosrbské literatury Józefa Nowaka. Byl přední znalec lužickosrbské historie, kultury a jazyka a jejich agilní propagátor v moravském prostředí. Svou sorabistickou knihovnu odkázal Mons. J. Šindar Společnosti přátel Lužice a po jejím zpracování bude možno jistě šíře a detailněji zhodnotit jeho podíl na rozvoji česko-lužické vzájemnosti.