Karpatské dřevěné kostely

23. 5. - 30. 9. 2019 kostel Sv. Ducha Staré Město

TYP : fotografie (velkoplošné) Jiřího Havla a grafiky Anny Gájové (SK)

KURÁTOŘI, PORADCI, AUTOŘI : Jiří Havel (fotograf), Agáta Pilátová (rusínská menšina),  Anna Gájová ...

INSTITUCE : rusínská menšina, Slovanská knihovna, Ukrajinské velvyslanectví, Slovanská unie, farnost Staré Město

...

Výstava nabídne přehled nejkrásnějších dřevěných kostelíčků Podkarpatské Rusi i ostatních příbuzných sousedních regionů. Cílem je představit nejenom seznam kostelíčků zapsaných na seznam UNESCO, ale i některé z nich, které již neexistují a zůstaly pouze ve starých fotografiích a nebo dřevorytech. Základ výstavy budou tvořit fotografie Jiřího Havla z jeho knihy DŘEVĚNÉ KOSTELÍČKY NA PODKARPATSKÉ RUSI. Výstavu doplní i originální obrázky Anny Gájové, která zaznamenala krásu slovenských dřevěných kostelíčků (většina z nich je také zapsaných do UNESCO). Dřevěné chrámy řeckokatolické a pravoslavné církve v Karpatech - souhrnné pojmenování pro 16 dřevěných chrámů. Jde o chrámy katolické a pravoslavné církve postavené mezi 16. a 19. stoletím. 8 chrámů leží na Ukrajině, 8 v Polsku.

Ukrajinské karpatské dřevěné kostely 

  • St.Jura / Св. Юра / Św. Jerzego Drohobyč - Lvovská oblast
  • Собору Пресвятої Богородиці / Najświętszej Bogurodzicy (Sw. Dymitra) Matkiv- Lvovská oblast
  • Церква Різдва Пресвятої Богородиці (Нижній Вербіж) / Narodzenia Przenajświętszej Bogurodzicy Nižnij Verbiž - Ivanofrankivská oblast
  • Церква Св.Духа (Потелич) / Св. Духа - Św. Ducha Potělič - Lvovská oblast
  • Св. Духа / Św. Ducha Rohatyn - Ivanofrankivská oblast
  • Архангела Михаїла / Św. Michała Archanioła Užok - Zakarpatská oblast
  • Вознесіння Господнього Wniebowstąpienia Pańskiego - Jasiňa
  • Церква Пр.Трійці,1720 р., / Św. Trojčat Žovkva - Lvovská oblast

Jiří Havel (fotograf, spisovatel)

Jedinečná architektura a archaický vzhled dřevěných roubených kostelů na Podkarpatské Rusi poutaly pozornost celé řady českých historiků, národopisců i výtvarníků, hlavně v době mezi světovými válkami, kdy byla Podkarpatská Rus součástí Československa. Jiří Havelmapuje osudy takových nezvyklých staveb po sedmdesáti letech v dnešní Zakarpatské oblasti Ukrajiny. Pro současného zájemce podává zprávu o tom, kolik těchto starých staveb během dvacátého století nenávratně zaniklo, o tom, které do dnešní doby zůstaly, ale jsou poničeny časem i necitlivým zásahem během oprav, ale hlavně o tom, kolik dřevěných kostelíků na někdejší Podkarpatské Rusi stále čeká v plné své kráse na náležitý zájem historiků, památkářů a návštěvníků. 

Slovenské karpatské dřevěné kostely 

Dřevěná sakrální architektura na Slovensku, původně velmi rozšířená, se dochovala do současnosti jen vzácně. Zatímco v sousedním Polsku patří některé podobné stavby ke světovému kulturnímu dědictví od roku 2000, osm slovenských se dočkalo zařazení pod ochranu UNESCO v létě 2008. Kostelíky patří čtyřem různým konfesím z období mezi 16. a 18. stoletím. K římsko-katolickým objektům v gotizujícím stylu se řadí kostel sv. Františka z Assisi v Hervartově se strmou vysokou šindelem krytou sedlovou střechou, jeden z nejstarších, a kostelík Všech svatých v Tvrdošíně, stojící na hřbitově nad městem. Z evangelických kostelů byly vybrány objekty v Kežmaroku, Leštinách a Hronseku. Barokní evangelický kostel z tisu a červeného smrku v Kežmaroku pochází původně z roku 1688, má půdorys ve tvaru řeckého kříže. Kostel v Leštinách se z architektonického hlediska nejvíce přibližuje původním stavbám ze 17. století. Ojedinělou hrázděnou stavbou s vysokou sedlovou střechou představuje kostel v Hronseku, jeho výjimečnost ještě umocňují kolem stojící staleté lípy. Největší skupinou jsou východoslovenské řeckokatolické nebo pravoslavné kostely. Z nich se na prestižní Seznam světového dědictví dostaly kostel sv. Mikuláše v obci Bodružal ze 17. století, kostel Archanděla Michala v Ladomírové a kostel sv. Mikuláše v Ruské Bystré. Dřevěné kostely v karpatském oblouku se originalitou, technicko-uměleckým provedením a společenským významem řadí k nejcennějším památkám Slovenska. Jsou jedinečným příkladem splynutí dvou velkých odlišných kultur - východní byzantské a západní latinské. 

Anna Gájová (slovenská výtvarnice)

https://www.artgajova.sk/curriculum/ 

ilustrácia, kresba, maľba, grafika 

1979-1983 Stredná umelecko-priemyselná škola Košice, odbor propagačná grafika, prof. Alexander Bugan

1984-1990 Vysoká škola výtvarných umení, Bratislava, oddelenie knižnej tvorby, prof. Albín Brunovský, prof. Karol Ondreička

1989 dvojmesačný študijný pobyt na Accademii di Belle Arti, Perugia, Taliansko

1998 dvojmesačný študijný pobyt v Cité Internationale des Arts, Paríž, Francúzko

2000 pedagóg Výtvarnej katedry Prešovskej Univerzity, Prešov

1990-2005 pedagóg na Základnej umeleckej škole, Prešov

2005 pedagóg na Strednej umeleckej škole, Prešov

2005-2010 výtvarný pedagóg na Strednej odbornej škole podnikania-Prešov

členka SVÚ-Bratislava, členka a predsedníčka Spolku Kopa-Prešov,členka výtvarného združenia Per spectrum-Prešov, členka spolku Grafikov-Bratislava, prevádzkovateľka súkromnej galérie AG GALLERY od roku 2001 v Prešove

Ocenenia

2014 - CENA ĽUDOVÍTA ŠENŠELA-SLOVENSKO

2014 - POĽSKO-CENA ZLOTA RAMA

2016 - SLOVENSKO - Výročná cena za ilustračnú tvorbu vydavateľstva DAXE