Umění srbské ikonografie

kostel Sv. Ducha Staré Město (31. 5. - 15. 9. 2018)

kostel Sv.Ducha Staré Město

neděle 3. června  9.30 

zahájení výstavy a bohoslužba 

náměstí Velké Moravy Staré Město

neděle 3. června 11.00

a vystoupení srbského souboru RADOST na jarmarku tradiční Zahrady Moravy

PhDr. Pavel Popelka, CSc.

- etnograf, sociolog, publicista, fotograf
- narozen r. 1949 ve Strání
- žije v Uherském Brodě, je rozvedený, má tři děti
- od roku 1974 pracoval jako etnograf v Muzeu J. A. Komenského v Uherském Brodě, od roku 1990 tam působí jako ředitel
- dlouholetý člen Programové rady MFF Strážnice
- je zakladatelem a organizátorem Festivalu masopustních tradic ve Strání
- spolupracovník pro kulturu a společenské dění ZVUK Zlínského kraje
- výběr z bibliografie: Příběhy v písních vyzpívané (1995), Písně z Bystřice pod Lopeníkem (1997), Od folkloru k folklorismu (1997), Cestopisy, místopisy, povahopisy (2003), Řečeno písní (2005), Od věnečku k obálence (2011) ....

Výstava nabídne krásu ikon a fresek v srbských klášterech, většina zachycena fotografem Petrem Francánem a Pavlem Popelkou. Nebude chybět ani slavný Bílý anděl z kláštera Milešovka a fotografie fresek z jiných zemí ovlivněných srbským středověkým umění ikonografie. Srbská malba, plná emocionálního napětí, otevřela umělcům obrovské možnosti vyjádření lidských pocitů a vášní. 

Srbsko, jež relativně pozdě vstoupilo do historické arény, se dokázalo za dosti krátkou dobu 12.-14. století skvěle zapsat do dějin středověkého umění. Velmi zajímavá je zdejší architektura s bohatou vnější výzdobou. Vysoké úrovně dosáhlo i srbské monumentální malířství.

Srbové se usadili v oblastech na jih od řek Sávy a Dunaje v 6.-7. století. První stát Srbů vznikl v 11. století na pobřeží Jadranu, v jihozápadním regionu Zeta neboli Diokleie. Později se na severovýchodě prosadila Raška (neboli Rasa). Kolem roku 1190 získal srbský stát nezávislost na Byzanci.

Srbské středověké umění hrálo ve své době důležitou roli. Zvláště vynikají památky 13.-14. století, jež mají přelomový význam pro umění celé východní Evropy. Srbská malba, plná emocionálního napětí, otevřela umělcům obrovské možnosti vyjádření lidských pocitů a vášní. Zavedení nových ikonografických námětů a typů dovolilo srbským mistrům, aby zachytili mnohem šíře než dosud reálný svět, aniž by tím překračovali náboženské kánony. Srbské umění obohatilo ikonografii mnoha zemí. Mělo pozitivní vliv na řadu blízkých i vzdálených uměleckých center. Nepochybná je účast srbských mistrů na výmalbě athoských a meteorských chrámů ve 14.-16. století a pracovali i na území Rumunska. Nejtěsnější vazba existovala mezi uměním Srbska a Bulharska. Působení srbského výtvarného umění je jasně zřetelné v řadě památek staré Rusi. Jako příklad může sloužit výmalba chrámu Spasitele na Kovalevě v Novgorodě (1380), kde očividně pracovali srbští umělci.