Klenoty lidové kultury Chorvatska na seznamu UNESCO 

Chorvatsko se může pyšnit hned několika významnými zápisy na mezinárodní seznam nemateriálního dědictví UNESCO a některé z nich nabídneme právě i na této výstavě. Jedná se především o výrobu tradičních dřevěných hraček z Chorvatského Záhoří, chorvatské krajkářství a konečně i perníkářské umění ze Severního Chorvatska. Tyto poklady jsou ale stále živé a proto součástí výstavy budou i autentické ukázky výroby těchto hraček, krajek i perníků. 

V sobotu 3. června od 10:00 proběhne i unikátní setkání s chorvatskými mistry těchto národních kulturních pokladů a chorvatskými zpěvy souboru Jetelíček České besedy Zagreb  a Hrvatská Ružice Univerzity Zagreb. 

1. Výroba tradičních dřevěných hraček v Chorvatském Záhoří (Hrvatsko Zagorje)

Dřevěné dětské hračky se v oblasti Chorvatského Záhoří začaly vyrábět již 19. století a tato výroba se udržela dodnes především ve vesnicích Laz, Stubica, Tugonica a Marija Bistrica (známé poutní místo). Sortiment kdysi dosahoval až 120 různých hraček, nyní kolem 50, např. píšťalky, bubínky, zvířátka, povozy, trakaře, miniaturní nábytek, nástroje apod., všechny pestře malované ekologickými barvami.

2. Krajkářství v Chorvatsku

Hvar, krajka z agáve Hlavní krajkářská centra v Chorvatsku jsou: Lepoglava v Chorvatském Záhoří, Pag a Hvar. Paličkovanou krajku z Lepoglavy a šitou krajku z Pagu vytvářely místní prosté ženy k ozdobě svých krásných lidových krojů. Zcela specifická je hvarská krajka z vláken agáve, kterou zhotovovaly benediktinky z kláštera ve Hvaru jako dekorační předmět.

3. Perníkářské řemeslo (Medičarski obrt) v severním Chorvatsku

Perníkářství se nejprve objevovalo spolu s výrobou medu a svíček v evropských klášterech, na půdě Chorvatska se pak transformovalo v řemeslo. Suroviny a způsob výroby perníku jsou u všech perníkářů stejné, ale výrazně se liší zdobení perníku, jeho nápaditost, fantazie, barevnost, motivy a tvary perníku, případně příležitost, pro niž je perník určen. Především se vyráběl jako svatební cukroví. V rodinách se řemeslo dědilo z generace na generaci, v poslední době se často stávají nositelky řemesla v rodinách ženy. Perníková červená srdíčka se stala jedním ze známých symbolů chorvatské identity.