POL'ANA (Brno)

1. vstup - Handeľská nedeľa -tance z Čierného Balogu, region Pohronie.

Programový blok Handeľská nedeľa vypovídá o tanečních setkáních mužů a žen v Čiernom Balogu. I přes namáhavý každodenní život- " ťažký a nebezpečný je chlieb drevorubačký ", se rádi zabavili u muziky, na koliesku. V tanci dominovali muži a jejich taneční projev byl podmíněný těžkou prací v lese a tancováním v měkké půdě. Ženy tancovaly na zábavách v dědině a když chlapi dotancovali "od zemi" bylo zvykem, že si děvčata musela sama běžet pro chlapce a brát si je do tance.

2. vstup  - Ej v americkím saľoni-tance z obce Jarabina, region Spiš.

Jarabina se nachází v okrese Stará Ľubovňa, v regionu Śariš-Zamagurie. Je to národnostně velmi smíšená oblast, v které už staletí společně žijí Němci, Poláci, Slováci a Rusíni. Rusíni se v této oblasti v minulosti věnovali především drátenickému řemeslu a svoje produkty vyváželi do celé Evropy a Turecka. Jarabina byla jedním z hlavních center spišského drátenictví. Mnozí jarabinčané pak emigrovali do Ameriky. V bloku pásma z Jarabiny jsme vycházeli z dochovaných zvukových a obrazových materiálů, podle nichž jsme zrekonstruovali mužský tanec - Juhaský, v kterém mladí muži předvádí svoji mužskost a sílu. V tomto tanci je vidět hlavně vliv polských goralů. Dalším typickým tancem z Jarabiny je párový tanec rychlého tempa Skákaná a ženské kolesa s jednoduchými motivy.

3 vstup  - U molodych v Habury, tance z obce Haura, region Zemplín

Pásmo je inspirovanáno svatebními motivy z obce Habura, které nastiňuje domácnost novomanželů, příchod hostů a svatební zábavu. Výrazný je kontrast mezi živelnými mladými dívkami a chlapci a usedlými, zralými ženami. Nechybí typické žertovné hry a písně, kolomyjkové taneční prvky a trojhlasné zpěvy. 

Vysokoškolský soubor lidových písní a tanců Poľana založila v roce 1949 skupina slovenských vysokoškoláků studujích v Brně. Mezi významné zakladatele mimo jiné patří i legenda slovenské lidové písně z Podpoľanie prof. Milan Križo, rodák z Hrochotě. Poľana působí už 67 let od svého založení a patří tak k nejstarším a největším krajanským folklorním tělesům sdružující Slováky žijící v zahraničí.

V současné době soubor tvoří čtyři sekce- ženský sbor, lidová hudba, přípravka a taneční složka. Od počátku vzniku souboru bylo a je hlavním cílem udržovat a zpracovávat folklorní tradice z různých oblastí Slovenska a i přesto, že se dnes jedná již o folklor "zahraniční", klade soubor ve své tvorbě velký důraz na zachování tradičních specifik a projevů daných regionů. Primární myšlenkou programových bloků a čísel je předvést publiku autentický folklór s propojením všech složek souboru v co nejčistší podobě s přihlednutím na potřebu jevištního provedení. Proto jednotlivé bloky a pásma vznikají ve spolupráci s významnými slovenskými choreografy- např. Štefan Štec, Vladimír Michalko, Pavel Gažo, Attila Oláh a další. Všechny krojové součástky si soubor šije a vyšívá sám nebo rekonstruuje původní starší kusy.

V průběhu roku pořádá Poľana cyklus tanečních večerů pod názvem "Slovenská Tancovačka" s výukou slovenských lidových tanců pod vedením významných slovenských lektorů a choreografů. Tancovačka je určena nejen pro členy folklórních souborů, ale i pro širokou veřejnost bez rozdílu věku a národnosti.

Ľudová hudba Poľana na 64. ročníku MFF Strážnice 2009 obdržela titul "LAUREÁT MFF STRÁŽNICE 2009" za vynikající zvládnutí stylu taneční hudby slovenských regionů v pořadu "Tance a tanečníci Slovenska".

V roce 2010 získala Poľana na 37. ročníku Mezinárodního akademického festivalu Akademická Nitra 2010 zvláštní ocenění poroty za choreografické a hudební zpracování pásma "Jak v Kyjovi zahrali".

A v roce 2014 na 41. ročníkuMezinárodního akademického festivalu Akademická Nitra 2014 získala Poľana TITUL LAUREÁTA FESTIVALU.

Primáš muziky: Matej Kubala

Vedoucí souboru: Petra Vaňková