ZÁVĚREČNÁ TISKOVÁ ZPRÁVA (6.6.2017)

06.06.2017

V neděli 4. května závěrečným koncertem pěveckého sboru Milanosz a setkáním s fotografem Otou Nepilým skončil v pořadí již čtvrtý ročník festivalu DNY SLOVANSKÉ KULTURY 2017. Letos nabídl historicky největší společnou prezentaci polské a chorvatské kultury, ale také další výrazné organizační a dramaturgické změny v programové nabídce. Rekordní byla účast zahraničních hostů především z Polska a Chorvatska, ale díky organizaci souběžné Mezinárodní lingvistické konferenci CISLa se na festivalu objevili i hosté z dalších 10 zemí. Uskutečnilo se několik desítek akcí a festival symbolicky bude pokračovat i v dalších měsících - většinou se zahájených výstav. I přes velice nízký rozpočet se festival uskutečnil v plánovaném rozsahu - celková návštěvnost festivalových akcí byla více jak 3000 diváků, ale další mnohem větší počet navštíví v průběhu 4 měsíců některé atraktivní výstavy. Pátý jubilejní ročník bude věnován prezentaci SRBSKÉ, LUŽICKO-SRBSKÉ A A ČESKÉ KULTURY.

NOVINKY V DRAMATURGII FESTIVALU

Festival se konal již podruhé ve městech spojených s odkazem na Velkou Moravou a nabídl některé dramaturgické novinky. Tou největší byla první Mezinárodní lingvistická konference CISLa (1.- 2. 6. ve Starém Městě), druhou pak spolupráce s již tradiční akcí Noc s Metodějem (2.6. Uherské Hradiště), třetí novinkou byla akce Dobrodošli (3. 6. UH) a poslední pak Živé legendy (4. 6. na Modré). Byli bychom rádi, když by se některé z těchto prvků festivalu staly pevnou součástí i dalších ročníků.

ÚSPĚŠNÁ PRVNÍ MEZINÁRODNÍ LINGVISTICKÁ KONFERENCE

Obsahem první mezinárodní a mezislovanské konference CISLa (Conference on Inter-Slavic Language) bylo první setkání lingvistů, tvůrců a uživatelů umělého zonálního slovanského pomocného jazyka, kterému všichni Slované dostatečně dobře rozumí bez učení, protože jim stačí znalost jejich vlastního rodného jazyka. V roce 2017 si spolu s UNESCO připomínáme 100 let od smrti Ludwika Zamenhofa - tvůrce Esperanta a také 400 let od smrti Fausta Vrančiće, který je autorem prvního chorvatského slovníku a pravopisu. Proto byla konference věnována těmto dvěma osobnostem.

Na konferenci aktivně spolupracovalo 64 zájemců o slovanský mezijazyk a odborníků z 12 různých států světa - 7 slovanských včetně Ruska i Bulharska a 5 neslovanských. Konference se zúčastnila také delegace světového vedení Esperantistů a také lingvisté, kteří se zabývají románskými mezijazyky a přejí si spolupracovat. Konferenci zahájili vzácní hosté, především paní velvyslankyně Republiky Chorvatsko v ČR Ines Troha a paní ředitelka mezinárodního Fóra slovanských kultur dr. Andreja Rihter, která nás seznámila s činností a strategií své organizace, pro kterou je náš spolek Slovanská unie kontaktní osobou. Konferenci také podpořil pan režisér Václav Marhoul, který používá umělý slovanský jazyk ve svém novém filmu Nabarvené ptáče.

Součástí konference byla také prezentace a příprava mezinárodního projektu Ambasáda slovanské mládeže, kterou ve spolupráci se zahraničními partnery připravuje Slovanské gymnázium v Bratislavě.

Na konferenci jsme se kromě diskusí o lingvistice a kultuře seznamovali s nejstaršími slovanskými legendami o zakladatelích národů Čechovi, Lechovi a Mechovi a doc. Luděk Galuška nás seznámil s historií území Starého Města a Uherského Hradiště v době Velké Moravy. Konferenci zakončila prof. Biserka Draganič, která hovořila o současném využití hlaholice v reklamě a turistice a rozdala účastníkům konference veselé suvenýry v podobě čokoládových hlaholských písmen. Za závěr vystoupil pěvecký sbor Hrvatska růžica, který zazpíval Otčenáš ve starém slovanském jazyku. 12 nejaktivnějších účastníků konference bylo oceněno řádem Konstantina filosofa.

NEJVĚTŠÍ ÚČAST ZAHRANIČNÍCH HOSTŮ A UMĚLCŮ

Na konferenci a pochopitelně i na další akce přijelo takřka 300 hostů ze zahraničí - nejvíce z Polska a Chorvatska, ale bohatá byla i účast ze Slovenska a dalších zemí. Těší nás i osobní účast významných představitelů ze zahraničí, zejména pak :

  • velvyslankyně Chorvatské republiky paní Ines Troha

  • rady velvyslankyně Polské Republiky paní Marzena Krajewská

  • předsedkyně Fóra slovanských kultur z Ljublaně paní Andreja Richter

  • předsedkyně České besedy Zagreb paní Alenka Štokič

  • mluvčího Chorvatské akademie věd pana Mariana Lipovace

  • ředitelky Chorvatského turistické centra z Prahy paní Jeleny Bilič

  • ředitelky Informačního centra Krapina paní Nedeljky Vodošljak

Mnozí z těchto hostů se setkali se starosty města Uherské Hradiště, Staré Město a Modrá. Bohatá účast ze zahraničí bohužel nevyrovnala účast domácího publika, především návštěvnost akce v parku Rochus negativně ovlivnilo tropické počasí.

VÝSTAVY POKRAČUJÍ I V DALŠÍCH MĚSÍCÍCH

V rámci festivalu bylo slavnostně otevřeno hned několik výstav a většina z nich bude k dispozici zájemcům po několik dalších měsíců :

  • KLENOTY CHORVATSKÉHO SEZNAMU UNESCO - Slovácké muzeum (do 15.9.)

  • ROK SIENKIEWICZE A JACEK FEDOROWICZ - Eventcentrum SM (do 30.6.)

  • STEZKA GLAGOLICE NA OSTROVĚ KRK - Památník Velké Moravy SM (do 15.9.)

  • LEGENDY O PRAOTCI ČECHOVI - Archeoskanzen Modrá (do 15.9.)

  • KŘEST 966 - Archeoskanzen Modrá (do 15.9.)

  • CHORVATSKO PLNÉ PŘÍRODNÍCH KRÁS - Živá Voda Modrá (do 15.9.)

  • POSVÁTNÉ STROMY Z ROGALINU A KRAPINY - Archeoskanzen Modrá

  • POLSKÉ MARIÁNSKÉ POUTĚ 80.LET - Kostel Sv.Ducha SM (do 31.7.)

PROGRAM JEN S JEDNOU ZMĚNOU

Avizovaný a vytištěný program byl i přes letošní velice nízký rozpočet naplněn - jedinou změnou byla zrušená projekce letního kina na Rochusu (z technických problémů). K tomu napomohla zejména maximální míra spolupráce s městy a významnými organizacemi - Slovácké muzeum, Eventcentrum Staré Město, kostel Sv. Ducha Staré Město, kino Hvězda UH, Park Rochus UH, farnost Velehrad a Archeoskanzen a radnice Modrá. Celková návštěvnost všech akcí spojených s festivalem činila letos víáce jak 3000 návštěvníků, ale je třeba k tomu připočítat i výstavy v atraktivních místech na Modré, které uvidí za další 4 měsíce více jak 100.000 diváků. Bohužel festivalovou návštěvnost - především akce na Rochusu ovlivnilo tropické počasí a návštěvnost proti očekáváí byla poloviční. Mrzí to především ve vztahu k nasazení a vstřícnosti vystupujících, kdy si některé soubory platily sami přepravu a vzdaly se pro myšlenku propojení slovanských národů vlastního honoráře. To vše jen ukazuje, že festivalové téma je aktuální a unikátní a společně s nadšením a vstřícností všech participujících institucí a osobností vytváří dobré podmínky pro úspěšné pokračování dalších.

5. ROČNÍK Dnů slovanské kultury

SRBSKÁ, LUŽICKO-SRBSKÁ A ČESKÁ KULTURA

červen 2018