Moravští Chorvati a 

Česká beseda Zagreb

Panelová výstava dvou etnik - Moravských Chorvatů z Jeviškovky a České besedy ze Zagrebu. Výstava nabídne zajímavou historii, fotografie i obrázky, ale i současné postavení těchto menšin. Výstava bude umístěna v Paerku Rochus - vernisáž proběhne v rámci akci DOBRODOŠLI v sobotu 3. června 2017. 

MORAVŠTÍ CHORVATÉ

http://www.moravstichorvati.cz/

Od šestnáctého do dvacátého století představovali významnou etnickou menšinu na území Moravy. Nyní je téměř nikdo nezná. A právě tato výstava připomíná dřívější charvátské obyvatele vesnic z okolí Mikulova a Břeclavi. Charváti přišli z Chorvatska na Moravu po roce 1526 po prohrané bitvě s Turky u Moháče. Jejich zvyky, slavnosti i všední dny připomíná i tato výstava.  Černobílé malebné snímky vídeňského fotografa Othmara Ruzicky mají jak uměleckou, tak informační hodnotu. 

Výstava se zaměřuje především na tradiční oděv Charvátů. Ten patří k základním projevům jejich kultury. "V některých obcích patřily petře vyšívané kroje k běžnému oblečení do konce devatenáctého století. Ženy stále nosily čepce-škuofii, muži přiléhavé kabáty-mentije. Změny v oblékání nastaly až v prvním desetiletí dvacátého století," dodala Nováková. Důležitost oblékaní u Charvátů dokazuje i poznámka faráře Alois Malce z Dobrého pole na Břeclavsku v časopise Český lid. "Kdyby bylo pravda, že šaty dělají člověka, musel by Charvát ve svém kroji být nejlepším člověkem na světě," napsal na začátku dvacátého století Malec.


Charváti se na našem území, tehdy části habsburské monarchie, usídlili hlavně ve vesnicích Dobré pole, Poštorná nebo Frélichov. Odtud čerpal svou inspiraci Ruzicka. "Frélichov, vesnice, která si uprostřed údolí idylicky skryta leží," zapsal si v roce 1905 malíř do svého deníku. Charváti u nás patří k minulosti. "Po Mnichovské dohodě v roce 1938 se někteří přihlásili k německému obyvatelstvu. Část jich po válce odešla do Rakouska," vysvětlila Nováková. Ty, kdo zůstali v Československu, násilně přesunul komunistický režim na sever Moravy. "Zde historie Charvátů u nás končí. Při sčítání lidu v roce 2001 se k nim už nikdo nepřihlásil," dodala Nováková.


 

ČESKÁ BESEDA ZAGREB

http://www.ceska-beseda-zg.hr/cz/o_nas/

Česká beseda Záhřeb sdružuje příslušníky české menšiny, popřípadě občany českého původu a také i ostatní občany města Záhřebu a okolí, kteří souhlasí s besedními Stanovami. Beseda působí veřejně v kulturní, osvětové, humánní, zábavné a hospodářské oblasti. Pečuje o český jazyk, písmo a obyčeje české menšiny v Chorvatské republice a také podporuje rozvoj přátelských vztahů mezi občany Chorvatské republiky a mateřské země. 

Toto sdružení bylo pod názvem Česká beseda založeno v roce 1874 jako kulturní a osvětový spolek Čechů v Záhřebu. V roce 1913 byl založen další spolek záhřebských Čechů pod názvem Český vystěhovalec. Tento spolek, pod vlivem vzniku Československé republiky, změnil své jméno na Československá obec. Oba spolky působily v Záhřebu souběžně až do roku 1937, kdy po vybudování společného Národního domu v Šubićově ulici, došlo k splynutí obou spolků v jeden, pod názvem Spojené spolky Česká beseda a Československá obec. Pod tímto názvem spolek působí až do roku 1982, kdy bylo jméno spolku změněno v Česká beseda Záhřeb s podtitulem Spolek Čechů a Slováků.


Prezidentka Republiky Chorvatska Kolinda Grabar-Kitarović v ponděli 5. prosince 2016 ve svém úřadu na Pantovčaku odevzdala státní vyznamenání - Povelju Republike Hrvatske předsedkyni Alence Štokić pro Českou besedu Záhřeb. Česká beseda Záhřeb toto vyznamenání obdržela pro zvláštní zásluhy v oblasti kultury, vzdělávaní, hospodářství a zvlášť pro podporu a rozvoj přátelských vztahů mezi Republikou Chorvatsko a Českou Republikou.

"Dostalo se mi zvláštní radosti a cti převzat vyznamenání Republiky Chorvatska jménem všech členů České besedy Záhřeb, kteří během 142. let působení spolku svou obětavou prací a velkou láskou přispěli k tomu, aby naše Beseda dosáhla velkolepou úroveň. Pro spolek jako je naše Beseda je to veřejný projev, který zviditelňuje úsilí a obětavou práci z velké lásky. I pro mě osobně to byl jedinečný okamžik v životě."

Alenka Štokić, předsedkyně České besedy Záhřeb